Povodňové mapy mohou významně ovlivnit cenu pojistného za nemovitost i to, zda bude pojišťovna vůbec ochotná uzavřít s vámi smlouvu. Jak zjistit, do jaké zóny spadá vaše nemovitost?
Povodňové zóny
Česká asociace pojišťoven (ČAP) rozdělila území ČR na 4 rizikové zóny, které určují potenciální riziko povodně nebo záplavy. Tyto povodňové mapy používají pojišťovny při výpočtu pojistného pro pojištění nemovitosti i domácnosti. Jak asociace definovala jednotlivé oblasti?
- 1. povodňová zóna – zanedbatelné, velmi nízké riziko povodně nebo záplavy,
- 2. povodňová zóna – nízké riziko (zóna staleté vody),
- 3. povodňová zóna – střední až vysoké riziko (zóna padesátileté vody),
- 4. povodňová zóna – velmi vysoké riziko.
Povodeň, nebo záplava?
I když mnozí tyto pojmy zaměňují, pojišťovny je rozlišují a operují s jejich přesnými významy. Povodní se označuje vylití vody z břehu vodních toků či nádrží a následné zaplavení územního celku. Záplava je mimořádnou událostí, při které dojde ke stojatému nebo proudícímu zaplavení oblasti. Vzniká i v důsledku vydatných srážek nebo během tání sněhu či zpětným vzdutím kanalizační vody. Zatímco povodní jsou ohroženy nemovitosti v blízkosti vodních toků, záplava může postihnout jakýkoliv dům.
TIP: Kde sledovat nejaktuálnější povodňové zpravodajství? Hlásná a předpovědní povodňová služba Českého hydrometeorologického ústavu na přehledné mapě zobrazuje měrný i předpovědní profil a všechny stupně výstrah.
Pojištění nemovitosti a domácnosti proti povodním a záplavám
V podstatě všechny pojišťovny nabízejí u pojištění nemovitosti a domácnosti krytí i pro případ povodní nebo záplav. Informaci si můžete ověřit ve smluvních podmínkách. V případě pojištění nemovitosti je pojistkou chráněna stavba a její součásti, pojištění domácnosti se pak vztahuje na vybavení, elektroniku, osobní předměty a další „odnositelné“ věci. Kombinací obou pojistek ochráníte svůj majetek nejlépe – jak vybrat pojištění majetku radíme v článku Máte svůj majetek dobře pojištěný? Víme, na co si dát pozor.
Jaký je rozdíl mezi povodňovou mapou a záplavovým územím?
Povodňové mapy vytvořila ČAP jen za účelem výpočtu pojistného, slouží tedy jako vodítko pro určování míry rizika povodně na dané adrese. Zařazení do zón vyplývá z dřívějších měření, terénu, vzdálenosti od toků a jejich převýšení. Svůj vliv má i síla toku, velikost sběrného území či nainstalování stálých protipovodňových zábran.
Navýšení pojistného se může dotknout nemovitostí ve 2. a hlavně 3. zóně dle kritérií každé instituce. Na domy ve 3. zóně se také může vztahovat výjimka a pojišťovna je zkrátka nepojistí vůbec. Jiné pojišťovny zase vysílají své pracovníky na osobní prohlídku k posouzení rizik nemovitostí ve 3. zóně nebo nabídnou pojištění nemovitosti či domácnosti za výrazně vyšší pojistné. Nemovitosti ve 4. povodňové zóně většinou žádný pojistitel nepojistí.
Záplavová území stanovuje § 66 vodního zákona jako administrativně určená území, jež mohou být při povodni zaplavena vodou. Oblast a její zařazení navrhuje správce vodního toku místnímu vodoprávnímu úřadu dle průtoku, odtoku a modelování proudění. Záplavové zóny hrají roli v povodňovém plánu.
Do jaké povodňové zóny či záplavové oblasti patří vaše nemovitost?
Zařazení do dané povodňové zóny určené pojišťovnou či záplavové oblasti stanovené vodoprávním úřadem si můžete sami zjistit podle adresy místa. Jak zjistit záplavovou oblast a povodňovou mapu online?
- Povodňové mapy – na webu ČAP po odsouhlasení podmínek.
- Záplavové oblasti – v informačním systému veřejné správy POVIS (v horním menu zvolte Mapy – Záplavová území); informace jsou aktualizovány 3×–4× ročně.
Počítejte však s tím, že pojišťovna nemusí vycházet výlučně z povodňových zón. Instituce může mít i vlastní data, analýzy a informace z minulých pojistných událostí, podle nichž upravuje svou nabídku pojištění.
